Snímek 1 - Masaryk University

Snímek 1 - Masaryk University

Bi4340c Biologie lovka - cvien ANTROPOMETRIE 1. Zkladn antropometrick body 2. Zkladn vkov, dlkov, kov a obvodov rozmry a kon asy Antropometrie Antropometrie zskv hodnoty znak metricky (menm), jedn se o dlkov mry, obvody, oblouky, hly apod. Metody antropometrie = systm technik men vnjch rozmr lidskho tla. Metody jsou standardizovny, take jsou celosvtov srovnateln. Pi men se vychz z pesn definovanch antropometrickch bod (Martin Saller 1959, Fetter 1967). K zkladnmu antropometrickmu instrumenti pat: - antropometr - vha - pelvimetr - kefalometr - posuvn mtko

- psov mra - kaliper Antropometrick instrument Antropometr Antropometrick instrument Kefalometr Pelvimetr Antropometrick instrument Kaliper Antropometrick instrument Posuvn mtko

Antropometrick instrument Psov mra Antropometrick body zkladn pokyny Pro sprvn oznaen antropometrickch bod na tle je dleit znalost anatomie body na tle pedstavuj stejnojmenn body na koste, promtnut na povrch tla. Body je nutno vypalpovat (nahmatat) na tle probanda. Ppustn chyba pi stanoven vky tla je 1 cm, u mr na tle 0,5 cm a mr na hlav 0,1 cm. Laterln rozmry mme obvykle na prav stran tla. Pi men vkovch rozmr stoj proband pi stn, kter se dotk patami, hdmi a lopatkami, piky nohou jsou u sebe. Hlava je v rovnovn poloze, proband se dv ped sebe, nesm se naklnt a

pohybovat se. Antropometr mus bt dren vdy kolmo k zemi. Antropometrick body hlavy Glabella (g) bod lec nad nosnm koenem na doln sti ela, nejvce vpedu v medinn rovin mezi obom. Vertex (v) bod na temeni lebky, kter pi poloze hlavy v orientan rovin le nejvce nahoe. Opisthokranion (op) bod lec na occipitln sti hlavy v medinn rovin, nejvce vzdlen od bodu glabella. Euryon (eu) bod lec na stran hlavy nejvce laterln. Stanov se pi men nejvt ky hlavy. Antropometrick body na trupu a konetinch Suprasternale (sst) nebo-li jugulare. Bod lec na hornm okraji hrudn kosti v medinn rovin. Mesosternale (mst) bod na pedn stran hrudnku ve stedn e v mst ponu 4. ebra, uprosted hrudn kosti.

Xiphosternale (xi) bod lec na rozhran tla kosti hrudn a processus xiphoideus v medinn rovin Thelion (th) sted prsn bradavky. Omphalion (om) sted pupku v medinn rovin. Symphysion (sy) bod lec na hornm okraji stydk spony ve stedn e. Cervicale (c) vbek 7. krnho obratle (vertebra prominens). Akromiale (a) bod nejvce laterln poloen na akromilnm vbku lopatky pi vzpmenm postoji s pipaenou konetinou. Radiale (r) bod na hornm okraji hlaviky kosti vetenn, kter na pipaen konetin le nejve. Prstem vyhmtneme na zevn stran pae trbinu mezi kost pan a kost vetenn. Stylion (sty) bod, kter je na processus styloideus radii pipraen konetiny poloen nejvce dole. Nahmtneme jej na palcov stran pedlokt.

Antropometrick body na trupu a konetinch Daktylion (da) bod na konci prstu, kter na pipaen konetin le nejne. Pouv se hlavn daktylion 3. prstu. Phalangion (ph) bod v mstech artikulace metakarpofalangeln. Pouv se hlavn bod phalagion I. a III. Metacarpale radiale (mr) bod lec nejvce radiln na hlavice os metacarpale II. Metacarpale ulnare (mu) bod lec nejvce ulnrn na hlavice os metacarpale V. Iliocristale (ic) bod lec na crista iliaca pi vzpmenm postoji nejvce nahoe a nejvce laterln (na horn zevn hran crista iliaca). Iliospinale anterius (is) bod lec v mstech spina iliaca anterior superior nejvce vpedu. Nahmatme jej, jedeme-li po hebenu kosti kyeln smrem dopedu. Trochanterion (tro) nejve poloen bod na velkm chocholku. Hmatme jej ponkud za bonm obrysem

v nejirm mst bok. Tibiale (ti) bod na proximlnm konci kosti holenn (tibia), kter pi vzpmenm postoji le nejvce nahoe a nejvce laterln, ppadn mediln. Antropometrick body na trupu a konetinch Sphyrion (sph) bod na hrotu vnitnho kotnku (malleolus), kter pi vzpmenm postoji le nejvce dole. Pternion (pte) bod lec nejvce vzadu na pat zaten nohy. Akropodion (ap) bod lec na pice zaten nohy nejvce vpedu (na konci 1. ppadn 2. prstu). Metatarsale tibiale bod nejvce vystupujc na vnitn (mt. t.) stran obrysu nohy na hlavice os metatarsale I. zaten nohy. Metatarsale fibulare nejvce laterln lec bod na obrysu (mt. f.) nohy na hlavice os metatarsale V.

zaten nohy. Antropometrick body na ruce a noze Zkladn vkov a dlkov rozmry (men antropometrem) M1 (tlesn vka): vertikln vzdlenost vertexu (v) od zem. Patu antropometru umstme ped piky chodidel probanda a jehlu antropometru lehce umstme na temeno jeho hlavy. M23 (vka vsed): vertikln vzdlenost bodu vertex (v) od plochy, na kter proband sed. Trup je vzpmen, hlava v te poloze jako pi men vky tla, stehna podepena po cel dlce, kolena ohnuta v pravm hlu. Zkladn vkov a dlkov rozmry (men antropometrem) M4 (sst-z): vka hornho okraje sterna suprasternale (sst) od zem. M5 (om-z): vka pupku vzdlenost bodu omphalion od zem. M6 (sy-z): vka hornho okraje symfzy symphysion (sy) od zem. M8 (a-z): vka nadpaku akromiale (a) od zem. M9 (ra-z): vka trbiny loketnho kloubu radiale (r) od zem.

M10 (sty-z): vka processus styloideus radii stylion (sty) od zem. M11 (da-z): vka hrotu stednho prstu daktylion (da) od zem. M12 (ic-z): vka hornho okraje kosti kyeln iliocristale (ic) od zem. M13 (is-z): vka pednho kyelnho trnu iliospinale (is) od zem. M14 (tro-z): vka velkho chocholku trochanterion (tro) od zem. M15 (ti-z): vka trbiny kolennho kloubu tibiale (ti) od zem. M16 (sph-z): vka hrotu vnitnho kotnku (malleolus medialis) sphyrion (sph) od zem. kov rozmry (men pelvimetrem nebo posuvnm mtkem) M35 (a-a): ka ramen (biakromiln) pm vzdlenost mezi body akromiale (a-a). ka ramen (a-a) M36 (t-t): transverzln prmr hrudnku ve vi stedu sterna (mesosternale-mst). Ramena midla pitlame lehce na ebra. Hrudnk je v normln poloze. Transverzln prmr hrudnku

kov rozmry (men pelvimetrem nebo posuvnm mtkem) M37 (h.sag.): sagitln (pedozadn) prmr hrudnku pm vzdlenost mesosternale (mst) od trnovho vbku obratle lecho v te vodorovn poloze. Postaven hrudnku stejn jako pi M36. M40 (ic-ic): ka pnve bikristln pm vzdlenost mezi pravm a levm bodem iliocristale (ic). M41 (is-is): ka pnve bispinln pm vzdlenost mezi pravm a levm bodem iliospinale (is). Sagitln prmr hrudnku ka pnve (ic-ic) kov rozmry (men pelvimetrem nebo posuv. mtkem) M42 (tro-tro): ka bitrochanterick pm vzdlenost mezi pravm a levm bodem trochanterion. Ramena midla je nutno podle poteby pitlait. M52/3 (ep.hum.): ka doln epifzy humeru (biepikondylrn) pm vzdlenost bod

nejvce od sebe vzdlench na epicondylus medialis a lateralis humeru. Pedlokt a pae svr pi men prav hel. M52/2 (.zp.): ka zpst (bistyloidln) pm vzdlenost mezi bodem stylion radiale a stylion ulnare (sty-sty). M52 (.ruky): ka ruky pm vzdlenost mezi bodem metacarpale radiale (mr) a bodem metacarpale ulnare (mu) na nataen ruce. (Ep.fem.): ka doln epifzy femuru (biepikondylrn) pm vzdlenost bod nejvce od sebe vzdlench na epicondylus medialis a epicondylus lateralis femuru. Doln konetina je pi men v koleni ohnut do pravho hlu. (sph-sph): ka kotnk (bimaleolrn) pm vzdlenost bod od sebe nejvce vzdlench na malleolus medialis a lateralis. M58 (pte-ap): dlka nohy pm rozmr, pm vzdlenost bodu pternion (pte) na zaten prav noze od bodu akropodion (ap). Mme horn st antropometru. Osa midla je pi men rovnobn s vnitnm okrajem chodidla. M59 (.nohy): ka nohy pm vzdlenost bodu metatarsale tibiale (mt.t.) od bodu metatarsale fibulare (mt.f.) na zaten noze. Obvodov rozmry (men psovou mrou) M45 (hlava): horizontln obvod hlavy obvod men pes glabellu (g) a pes nejvt

vyklenut tlu (opistokranion op). M61 (OTHM): obvod hrudnku pes mesosternale v normln poloze mra probh vzadu tsn pod dolnmi hly lopatek, vpedu u mu tsn nad prsnmi bradavkami, u en pes mesosternale. OTHX: obvod hrudnku pes xiphosternale v normln poloze mra probh v horizontln rovin pes bod xiphosternale. Obvod hlavy Obvod hrudnku pes mesosternale Obvod hrudnku pes xiphosternale Obvodov rozmry (men psovou mrou) M62/1 (bicho): obvod bicha mme ve vi pupku (omphalion). M63 (krk): obvod krku mme horizontln tsn pod ttnou chrupavkou. M64/1 (gluteln): obvod gluteln mme v horizontln rovin nejmohutnji vyvinutho

glutelnho svalstva. M65 (pae rel.): obvod pae mme v polovin vzdlenosti mezi bodem akromiale a hrotem lokte (olecranon ulnae) na pai voln visc podle tla. M65/1 (pae kont.): obvod pae ve flexi nejvt obvod pae pi maximln kontrakci flexor a extenzor. M66 (pedlokt): obvod pedlokt maximln mme v nejsilnjm mst pedlokt, pes nejvce vyvinut m. brachioradialis. M67 (zpst): obvod pedlokt minimln (obvod zpst) mme v nejum mst, nad processi styloidei. M68 (stehno-glut.): obvod stehna gluteln mme za mrnho rozkroen probanda tsn pod pnou hovou rhou. Vha tla je rovnomrn rozloena na ob doln konetiny. (stehno st.): obvod stehna stedn mme v polovin vzdlenosti mezi trochanterem a laterlnm epikondylem femuru. M69 (ltko max.): obvod ltka maximln mme v mst nejvtho vytvoen dvojhlavho ltkovho svalu (m. gastrocnemicus). M70 (ltko min.): obvod brce minimln mme v nejum mst nad kotnky. (pas): obvod pasu horizontln obvod bicha v nejum mst trupu. Rozmry men na hlav (mme kefalometrem)

M1: nejvt dlka mozkovny: pm vzdlenost bodu glabella (g) od bodu opistokranion (op), tj. od nejvce vzdlenho bodu na tlu hlavy ve stedn e. M3: nejvt ka mozkovny: pm vzdlenost mezi pravm a levm bodem euryon (eueu). Rameny midla pejdme jemn po stranch hlavy nad a za unmi boltci do zjitn nejvt ky. Osa midla jsou kolm ke stedn rovin. M45: horizontln obvod hlavy: viz ve Rozmry men na hlav (mme kefalometrem) M1: nejvt dlka mozkovny: pm vzdlenost bodu glabella (g) od bodu opistokranion (op), tj. od nejvce vzdlenho bodu na tlu hlavy ve stedn e. M3: nejvt ka mozkovny: pm vzdlenost mezi pravm a levm bodem euryon (eueu). Rameny midla pejdme jemn po stranch hlavy nad a za unmi boltci do zjitn nejvt ky. Osa midla jsou kolm ke stedn rovin. Men tlouky konch as (mme kaliperem) Tlouku konch as mme s pesnost na 0,5 mm. Palcem a ukazovkem lev ruky uchopme a vythneme na stanovenm mst tla kon asu. elisti midla umstme kolmo asi 1 cm od zdvien asy, aby byly ob kon vrstvy k sob navzjem rovnobn. Msta men konch as jsou pesn definovna, nebo tlouka tukov vrstvy me znan kolsat i na pomrn mal ploe.

Men tlouky konch as (mme kaliperem) Men kon asy: Subscapularis (6) Triceps (5) Suprailiaca (8) Ltko 2 - jin kon asa ne ltko 1 (10) Men tlouky konch as (mme kaliperem) Kon asy: Subscapularis (6): asa probh mrn ikmo podl prbhu eber. Mme pmo pod dolnm hlem lopatky. Triceps (5): asa probh svisle. Mme ji nad trojhlavm svalem panm (polovina vzdlenosti mezi acromion-olecranon na zadn ploe). Pae vis voln podl tla. Men tlouky konch as (mme kaliperem) Kon asy:

Suprailiaca (8): asa probh podl prbhu hebene kosti kyeln. Mme v prseku hebene a pedn axilrn ry. Ltko 2: mme vsed nebo je men konetina open o podloku tak, aby koleno bylo v pravm hlu. asu vytahujeme vertikln na vnitn stran ltka, v mst nejvtho obvodu ltka. 5 prav pedn axilrn ra Antropologick vzkumy populace v R Antropologick vzkumy maj v esk republice dlouholetou tradici. Jako prvn provedl velk vzkum populace Matiegka roku 1895. Od roku 1951 se v R vdy po desetiletch intervalech konaly celosttn antropologick vzkumy dt a mldee. Systematickou kontrolu rstu mldee zahjil Fetter, kter organizoval se svmi spolupracovnky (Such, Prokopec, Titlbachov) celosttn antropologick vzkumy mldee v letech 1951 a 1961, na kter navzal celosttn vzkum mldee v roce 1971 a 1981. Posledn vzkum byl uskutenn v roce 2001. Cenn vsledky pinesla opakovan men cvienc eskoslovenskch spartakid (v roce 1955, 1960, 1965 a 1975). V roce 1980, 1985 a 1990 byly v souvislosti s konnm eskoslovenskch spartakid

provedeny dal antropologick vzkumy esk populace. Byla zmena irok kla tlesnch rozmr dtsk, adolescentn a dospl populace. Clem vech tchto vzkum bylo pedevm zjitn rstovch charakteristik dt v povlench letech a sledovn sekulrnho trendu tlesn vky a hmotnosti. Byly stanoveny rstov normy tlesnch charakteristik dt a mldee. Zjiovny byly tak sociln-ekonomick a ostatn faktory, ovlivujc rst a vvoj dt a tak stav a vvoj zkladnch tlesnch charakteristik dospl populace. Vsledky, publikovan na zklad tchto vzkum, poskytuj referenn daje podrobn zachycujc tlesn vvoj esk dtsk a adolescentn populace a tak informuj o jeho trendech a zmnch. Slou jako jeden z nejvznamnjch ukazatel zdravotnho stavu jedince. Antropometrie Dnen koly: 1. Nauit se identifikovat jednotliv antropometrick body na tle. 2. Ve skupin zmit zkladn vkov, dlkov, kov, obvodov rozmry a kon asy, zjitn daje zaznamenat do piloenho protokolu. 3. Pt tden zmen rozmry vyuijeme pi potn zkladnch tlesnch index.

Indexy tlesnch rozmr Z namench absolutnch rozmr lze vypotat relativn rozmry a indexy, kter vyjaduj vzjemn pomr dvou rozmr, zpravidla udan v procentech. Pklady nkterch index: Index vky vsed a tlesn vky : (vka vsed M23/vka M1) * 100 s nsledujcm rozdlenm podle Brugsche: M brachykormick (s krtkm trupem) x - 51,0 x - 52,5 metriokormick (se stedn dlouhm trupem) 51,1 - 52,0

52,6 - 53,0 makrokormick (s dlouhm trupem) 52,1 - x 53,1 - x (Dlka horn konetiny M45a/vka M1) * 100 brachybrachion (krtk horn konetiny) x - 44,0 x - 43,5 metriobrachion (stedn dlouh h. konetiny) 44,1 - 44,5

43,6 - 44,0 makrobrachion (dlouh horn konetiny) 44,6 - x 44,1 - x M45a = projektivn mra zskan odpotem M11 od M8 (tedy vka nadpaku vka hrotu stednho prstu) Indexy tlesnch rozmr (Dlka doln konetiny M13/vka M1) * 100 M brachyskel (krtk doln konetiny)

x - 53,5 x - 54,0 metrioskel (stedn dlouh d. konetiny) 53,6 - 54,0 54,1 - 54,5 makroskel (dlouh doln konetiny) 54,1 - x 54,6 - x (ka biakromiln M35/vka M1) * 100

M s zkmi rameny x - 22,0 x - 21,5 se stedn irokmi rameny 22,1 - 23,0 21,6 - 22,5 se irokmi rameny 23,1 - x

22,6 - x (ka bispinln M41/vka M1) * 100 stenopyelick (s zkou pnv) M x - 16,5 x - 17,5 metriopyelick (se stedn ir. pnv) 16,6 - 17,5 17,6 - 18,5 eurypyelick (se irokou pnv)

17,6 - x 18,6 - x Indexy tlesnch rozmr (Obvod hrudnku M61/vka M1) * 100 s zkm hrudnkem x - 51,0 se stedn irokm hrudnkem 51,1 - 56,0 se irokm hrudnkem 56,1 - x

Index dlky trupu podle Manouviera (dlka doln konetiny M53/4 : vka vsed M23) * 100 hyperbrachyskel x - 74,9 brachyskel 75,0 - 79,9 subbrachyskel 80,0 - 84,9 mesatiskel 85,0 - 89,9 submakroskel

90,0 - 94,9 makroskel 95,0 - 99,9 hypermakroskel 100,0 - x M53/4 = dlka doln konetiny subischiln, tedy rozdl mezi tlesnou vkou a vkou vsed Index hlavovch rozmr Dlkokov index hlavy (index cephalicus) (nejvt ka hlavy M3 : nejvt dlka hlavy M1) * 100 zkladn klasifikace lid podle tvaru hlavy: dolichocefal (dlouhohlav)

x - 75,0 mesocefal (stedn dlka hlavy) 75,1 - 80,0 brachycefal (krtkohlav) 80,1 - x rozdlen podle starch autor doplnn Sallerem: M x - 70,9 x - 71,9

dolichocefal 71,0 - 75,9 72,0 - 76,9 mesocefal 76,0 - 80,9 77,0 - 81,9 brachycefal 81,0 - 85,4 82,0 - 86,4

hyperbrachycefal 85,5 - 90,9 86,5 - 91,9 ultrabrachycefal 91,0 - x 92,0 - x hyperdolichocefal Indexy vyjadujc vzjemn vztah mezi tlesnou vkou a vhou Quetelet-Bouchardv index (hmotnost na 1 cm): (hmotnost tla * 10)/vka tla hmotnost v kg, vka tla v cm

Kaupv index (index tlesn stavby): (hmotnost tla * 1000)/vka tla2 hmotnost v kg, vka tla v cm - vyjaduje plonou hustotu, kterou zaujm hmotnost lidskho tla ve tverci o stran rovn tlesn vce Indexy vyjadujc vzjemn vztah mezi tlesnou vkou a vhou Rohrerv index (index tlesn plnosti): (W - hmotnost tla v kg , H tlesn vka v cm) W R 3 105 H - m prostorovou hustotu, s n vypluje hmotnost tla krychli o hran rovn tlesn vce Pignet-Vervaekv index: [(hmotnost tla+obvod hrudnku OTHM) * 100]/vka tla

rozdlen: astenick x - 70,0 thl 70,1 - 83,0 stedn 83,1 - 93,0 siln 93,1 - 104,0 hyperstenick 104,1 - x

hmotnost tla v kg, OTHM v cm, vka tla v cm Indexy vyjadujc vzjemn vztah mezi tlesnou vkou a vhou Indexy vyjadujc vzjemn vztah mezi tlesnou vkou a vhou Informace zskan pomoc tchto index nejsou vdy shodn, co z matematickho hlediska podrobn analyzoval Hirata (1964), pedevm s ohledem na prbh ontogenetickho vvoje. Z vvoje jednotlivch index vyplv, e Rohrerv index nejlpe reprezentuje ontogenetick zmny tedy stdn obdob plnosti a vythlosti. Queteletv a Kaupv index tyto zmny neodr, jejich prbh pouze probh ve shod s prstky vky a hmotnosti. Tot plat o BMI, jeho matematick forma je shodn s Kaupovm indexem. Indexy se pouvaj pro hodnocen individulnho ontogenetickho vvoje. Pi vzkumu velkho vzorku populace lze sledovat vvoj hodnot tlesnch rozmr a index v ase a porovnvat tyto hodnoty s hodnotami jinch vzork populac. Hodnocen optimln tlesn hmotnosti Hodnocen tlesn hmotnosti je stle diskutovanou otzkou. Pm vztah mezi tlesnou vkou

a hmotnost lze studovat pomoc ady index (ji zmnn Quetelet-Bouchardv index, Kaupv index, Rohrerv index atd.). V jinch indexech se do vztahu vky a hmotnosti pipojuje jet dal rozmr, obvykle obvod hrudnku (nap. Pignet-Vearvekv index). Tyto indexy vak neposkytuj jemnou diferenciaci vzhledem k proporcionalit sledovanho jedince. Francouzsk antropolog Broca vytvoil jednoduch vzorec index optimln hmotnosti (tl. hmotnost = tl. vka 100), s tm e optimln hmotnost en je asi o 10% ni ne zskan slo a ponajc obezita se pohybuje od 10 do 20% ve. V souasn dob se nejastji pouv tzv. BMI index. Hodnocen optimln hmotnosti Index tlesn hmotnosti BMI (body mass index): hmotnost/tlesn vka v m2 kategorie BMI podle WHO: M norma

20,0 - 24,9 19,0 - 23,9 obezita mrnho stupn 25,0 - 29,9 24,0 - 28,9 obezita stednho stupn 30,0 - 39,9 29,0 - 38,9 obezita tkho stupn

> 40,0 > 39,0 Pouze orientan daj nek nic o tlesnm sloen, tedy jakou mrou se na hmotnosti podl svalov sloka a jakou sloka tukov. Index WHR: obvod pasu/obvod bok Vyjaduje vztah mezi obvodem pasu (m se v mst pupku) a bok (v jejich nejirm mst) a je ukazatelem distribuce podkonho tuku. U mu se za rizikovou hodnotu povauje 0,95, u en 0,85. Hodnocen typu distribuce tuku dle indexu WHR eny Spe perifern Vyrovnan

Spe centrln Centrln -rizikov < 0,75 0,75 - 0,80 0,81 - 0,85 > 0,85 WHR udv, zda je tlesn tuk uloen ve zven me v bin oblasti tedy zda vyetovan osoba m postavu spe typu jablko nebo spe < typu hruka. Tuk uloen v oblasti jak -pro mue, tak pro eny.>Pokud Mui

0,85 0,85 -bicha 0,90 je rizikov 0,91 0,95 0,95 hodnota pekro psmo normy, je vyetovan osoba ve zven me ohroena metabolickmi komplikacemi a kardiovaskulrnmi chorobami. Dnen koly: 1. Dokonit antropometrick vyeten. 2. Spotat indexy tlesnch rozmr. 3. Tabulku se zmenmi antropologickmi hodnotami si doneste tak na pt cvien, nkter rozmry pouijete pi zjiovn somatotypu.

Recently Viewed Presentations

  • Sacrificial Agent for Reducing Adsorption of Anionic Surfactants

    Sacrificial Agent for Reducing Adsorption of Anionic Surfactants

    Concentration of sodium polyacrylate is measured using a colorimetric method. 5. Why Sodium Polyacrylate? Any role for Mw of polyacrylate? Does polyacrylate reduce adsorption of different anionic surfactants on different rocks and minerals?
  • Unit 5  Social Structure Objective 1 Explain how

    Unit 5 Social Structure Objective 1 Explain how

    Unit 5 - Social Structure Objective 1Explain how statuses and roles impact the behavior of individuals and groups.Objective 2Compare different types of groups in society at the macro and micro levels.
  • Russian Oil and Gas Reserves

    Russian Oil and Gas Reserves

    RUSSIAN OIL AND GAS RESERVES Ray Leonard YUKOS Uppsala, May 22, 2001 Factors to consider Existing Reserves Production Capability Export Capability Future Discoveries CONCLUSIONS Russian oil reserves are probably in the range of 90-105 Billion barrels These reserves will be...
  • Ancient Greece SSWH3 Examine the political, philosophical, and

    Ancient Greece SSWH3 Examine the political, philosophical, and

    SSWH3 Examine the political, philosophical, and cultural interaction of Classical Mediterranean societies from 700 BCE/BC to 400 CE/AD. a. Compare the origins and structure of the Greek polis, the Roman Republic, and the Roman Empire.
  • Redbridge LSCB Conference 2016 - redbridgescp.org.uk

    Redbridge LSCB Conference 2016 - redbridgescp.org.uk

    Voice of the Child - Redbridge Forums . Children like adults that play (regardless of what they do) www.redbridgelscb.org.uk. Children like adults that play (regardless of what they do) www.redbridgelscb.org.uk.
  • In the name of ALLAH the beneficent the merciful

    In the name of ALLAH the beneficent the merciful

    IMADJUST. The intensity of digital image of yarn is adjusted in order to evident the minute. details more clearly. Image cropping and pattern recognition. Phenomenon of alternating color intensities visualized in gray scale image of yarn present in yarn texture...
  • Dr. Richard Shirkey - Home - DRI Desert Research Institute

    Dr. Richard Shirkey - Home - DRI Desert Research Institute

    Area Of Interest Service (AOIS) - Allows user to request forecast gridded weather model data for a specific region and time duration. Threshold Evaluation Service (TES) - Evaluates an environmental threshold (e.g., wind speed > 15 . kts) against a...
  • Holding Moscow Hostage: - Harvard University

    Holding Moscow Hostage: - Harvard University

    Policy level Tactical level Moscow Dubrovka Theater Crisis (Oct 2002) (This case is sometimes also known as Nord-Ost) Beslan School Crisis (Sept 2004) 10/23: 50 armed men & women storm a Moscow theater during a performance of Nord-Ost. 700-900 people...