Cvn soustava MUDr. D. Kaaras Funkce cvn soustavy Transportn rozvd potebn ltky po tle kyslk, vitamny, hormony. Odvd metabolity oxid uhliit.
Rozvd iviny do vech tkn tla. Podl se na udrovn stle tln teploty homeostzy. Cvn systmy jsou: Oteven cvn systm typick pro bezobratl ivoichy. Ltky rozvdny pmo ke tknm.
Uzaven krevn systm typick pro obratlovce. Ltky koluji v uzavenm systmu cv. A prostupuj nejtenmi cvami ke tknm. Oteven cvn systm ple. Uzaven cvn systm
Uzaven cvn systmy jsou: Velk krevn obh rozvd krev po tle. Mal krevn obh nebo-li plcn obh. Vrtnicov krevn obh nebo-li jatern.
Cvy rozliujeme: Tepny(artrie) rozvd okyslienou krev. ly(vny) sbraj odkyslienou krev. Vlsenice(kapilry) nejmen cvy, maj schopnost prostupnosti ltek ke tknm.
Stavba cv Srovnn stavby tepny, ly a vlsenice Onemocnn cvnho systmu (vasa) krevn:
arterie (tepna) arteriola (tepnka) kapilra (vlsenice) venula (ilka) vna (la) Tepny: aorta (elastick typ) arterie (svalov typ) Histologie: tunica intima, media, adventicia lymfatick: jen dostediv (ly), st do oblasti
HD Zkladn pojmy trombza embolie ischemie infarkt edm
Trombza (thrombosis) = sren krve; krevn sraenina v srdci nstnn v cvch vtinou uzavrajc piny: Virchowova trias: poruen vstelky (endotelu, endokardu) zpomalen krev. proudu (hl. ly DK, srdce)
zven srlivost krve (trombofiln stav) nsledky: tepny: uzvr infarkt ly: zdroj embolie plicn L. srdce: zdroj embolie tepenn zvltn druh: diseminovan intravaskulrn koagulace (DIC)
Embolie (embolia) = vmetnut (embolus = vmetek) vtinou trombus; vzcn tuk, vzduch, plyn, ndorov bb., septick, amniln tekutina tepenn zdroj: L. srdce (nstnn tromby; vegetace chlopn)
cl: tepny uzvr nekrza (infarkt) iln zdroj: hlubok ly DK cl: vtve a. pulmonalis embolie plicn paradoxn - kombinace iln + tepenn (prchodn foramen ovale)
Ischemie (ischemia) = nedokrevnost, nedostaten ptok tepenn krve pina: aterosklerza dsledek: hypoxie tkn (ICHS; ICHDK) Infarkt (infarctus) = nekrza v dsledku tk ischemie (uzvr
tepny trombem n. embolem) myokard; mozek; stevo; ledviny; slezina; DK Otok (oedema) Piny: hydrostatick tlak, onkotick tlak krevnch blkovin, hladina iont (K+, Na+), permeabilita kapilr, dren lymfy
Druhy: kardiln renln (nefrotick syndrom) zntliv lymfatick Onemocnn tepen a il A) Nemoci tepen:
1- ateroskleroza 2- aneuryzma 3- mikroangiopatie B) Nemoci il: 1-varixy 2- flebitidy, tromboflebitidy 3- ndory
A- Nemoci tepen 1- Aterosklerza (atherosclerosis; kornatn tepen; sklerza) Nejastj pina morbidity a mortality ve vysplch zemch Pina: znt neznmho pvodu 4 hlavn rizikov faktory: hypercholesterolmie
hypertenze diabetes mellitus kouen cigaret Vyvj se ji od dtstv, ale klinicky se projevuje a v dosplosti vce a dve u mu (vt. po 50. r.), ne u en (vt. po 60. r.) Aterosklerza morfologick projevy
intima - sklerotick plty (vazivo + tuk. ltky) zen tepen (nej. koronrn, mozkov, dol. konetiny) medie zeslaben (hl. velk tepny aorta) Komplikace: trombus na pltu uzvr tepny nekrza tkn (infarkt), nap. myokardu i mozku vyklenut zeslaben stny aneuryzma
monost ruptury, nap. bin aorta 2- Aneuryzma (vdu) vakovit vyklenut stny tepny pina: zeslaben stny (ateroskl.; znt; nahlodn zven ndorem) + hypertenze Nejast. lokalizace: bin aorta (aterosklerza)
mozkov tepny (Willisv okruh) Komplikace: prasknut (ruptura) bin aorta do retroperitonea mozkov tepny subarachnoidln 3- Mikroangiopatie arterioly, vlsenice, venuly pi diabetes mellitus:
ledvin. glomeruly selh. ledvin (uremie) stnice oka slepota doln konetiny trofick zmny 2- Nemoci il Varixy (mstky) = vakovit rozen Doln konetiny (brce) keov ly
astji u en Komplikace trofick zmny ke, znty, trombzy, brcov vedy, varikzn komplex Jcen komplikace jatern cirhzy zdroj smrtelnho krvcen do GIT Konenk hemeroidy krvcen, bolestivost, trombzy Znty phlebitis, asto spolu s trombzou thrombophlebitis, hl. DK mon zdroj
embolizace do plic 3- Ndory z krevnch cv Hemangiom (benign) kapilrn (ke) kavernzn (jtra) Kaposiho sarkom (malign) hl. pi AIDS
Onemocnn tepen dolnch konetin chronick uzvrICHDK Definice Ischemick choroba tepen dolnch konetin je onemocnn, pi kterm dochz k zuovn a k obliteraci prsvitu tepny aterosklerzou, trombem, embolem nebo spazmem. V 90 %
je pinou aterosklerza. Pi aterosklerotickm procesu dochz ke ztlutn stny artrie v dsledku ukldn tukovch ltek a vpnku. Ztrc se prunost stny a postupn se uzavr lumen. Zen cvy me bt izolovan nebo mnohoetn. Proces je dlouhodob, pznaky nastupuj pomalu. Etiologie
Dlen podle rychlosti vzniku ischemie akutn uzvry tepen dochz k nhlmu peruen tepennho krevnho toku, m je konetina bezprostedn ohroena chronick uzvry tepen prtok krve se zhoruje postupn Piny
trombus pina vzniku obliterujc aterosklerza Brgerova nemoc aneuryzma s trombotickm uzvrem embolus mal procento vskytu aterosklerotick plt u obliterujc aterosklerzy u diabetick mikroangiopatii
spazmus (vazoneurzy) Raynaudova choroba zchvatovit vazokonstrikce vyvolan chladem chronick posttraumatick vazokonstrikce Rizikov faktory kouen hypertenze
porucha metabolizmu tuk diabetes mellitus aterosklerza zntliv procesy cv genetick dispozice Klinick obraz akutn uzvr tepen dolnch konetin
akutn bolest (lehnut biem) postien konetina je bled, chladn ztrta pulzace parestezie a anestezie konetiny barva ke je mramorovan, pozdji a cyanotick ischemick nekrzy chronick uzvr tepen dolnch konetin
rozdlen podle Fontaina I. stadium asymptomatick nemocn vtinou nem dn obte, ale stna cvy je ji postiena; nkdy nemocn mv pocit chladu a parestezie konetiny II. stadium klaudikan bolest Klaudikan bolest vznik nedostatenm prokrvenm sval DK po rychl chzi, chzi do schod, apod. Pi chzi nemocn konetinu odlehuje nebo se zastavuje. Bolest v klidu ustupuje, protoe dojde k prokrven
konetiny. II.a stadium klaudikan interval je del ne 200 m II.b stadium klaudikan interval je krat ne 200 m (Klaudikan interval je vzdlenost, kterou nemocn ujde mezi jednotlivmi odpoinky. m je krat, tm je zvanost pokozen stny vt.) III. stadium klidov bolesti postien konetiny, bolest zejmna v noci doprovzen silnmi keemi sval DK IV. stadium dochz k nezvratnm zmnm ve tknch, rozvj se
gangrna nejdve mkkch tkn, pozdji i kost Ke je chladn, teplota kles smrem k periferii. Ke ztrc ochlupen, sniuje se jej prunost. Objevuje se likvidn zabarven. I mal porann konetiny se hoj pomalu, asto s komplikacemi. Pulzace nen hmatn. Diagnostika anamnza nutn peliv anamnza osobn a rodinn
fyzikln vyeten pohled barva ke DK, defekty, svaly (svalov atrofie) modifikovan Ratschowv test proveden: nemocn v poloze na zdech se zdvienmi a flektovanmi konetinami v kolenou po dobu jedn minuty provd plantrn a dorzln flexi. Potom se posad, svs DK z lka a sleduj se ti zkladn pznaky
zervenn konetiny (fyziologie do pti vtein) iln npl na dorzu (fyziologie do deseti vtein) pln zervenn (do 15 vtein) pohmat pulzace na artrich DK, vdy oboustrann (a. dorzalis pedis, a. tibialis posterior, a. poplita, a. femoralis)teplota ke poslech fonendoskopem pulzace na artrich men systolickho kotnkovho tlaku hodnota kotnkovho tlaku po zti je
nejcitlivj znmkou ptomnosti arterilnho onemocnn test chze hodnot se klaudikan bolest laboratorn vyeten hematologick vyeten KO, FW biochemick vyeten krve minerly, lipidov spektrum, glykemie, urea, kreatinin
zobrazovac vyetovac metody Dopplerovsk ultrasonografie k men perifernho systolickho kotnkovho tlaku Barevn duplexn ultrasonografie k diagnostice velikosti aterosklerotickch plt a typu uzvru Perifern arteriografie provd se ped kadm intervennm a chirurgickm vkonem
Digitln subtrakn angiografie (DSA) RTG kontrastn vyeten tepennho eit Translumbln aortografie pm bedern aortografie s posunem Terapie reimov opaten zkaz kouen
kondin cvien chze tepl koupele nohou dieta nzkocholesterolov se zvenm pjmem zeleniny, ovoce. Z jdelnku se doporuuje vylouit drdiv potraviny farmakologick lba
Antiagregancia Reologika Vazodilatancia Antikoagulancia Trombolytika Prostaglandiny speciln lba
intervenn vkony trombektomie, embolektomie (odstrann krevn sraeniny pomoc balnkovho Fogartyho kattru) dezobliterace tepny rozznutm stny cvy se pronikne ke zenmu mstu a odstran se ztlutl intima cvy perkutnn trransluminrn angioplastika rekonstrukn operace
Bypass nad a pod zen msto se naije cvn tp, kter st krve odvd z pokozen cvy nad a pod stenzou. K pemosovn uzvru tepny se odebr venzn tp ze saphena magna, saphena parva nebo z panch il aortoiliakln bypass femoropopliteln bypass femorokrurln bypass u nemocnch s distlnm
pokozenm tepen cvn nhrada cva se nahrad cvnm tpem cvn plastika zen msto cvy se roz zplatou B- Znt cv vaskulitida, arteritida Vaskulitida je znt cv, kter vede ke zhoren prtoku krve danou cvou.
Vaskulitidy mohou vznikat bez znm piny (potom jim kme idiopatick i primrn), nebo mohou propuknout nsledkem jin choroby (sekundrn vaskulitidy). Literatura t uv vrazu arteritida (znt stednch a malch cv), aortitida (znt aorty).
Piny znt, infekce neznm piny bakteriln i houbov infekce nae pehnan imunitn reakce (autoimunitn nemoc) endokarditida (nava, pocen, teplota, zvten jater, sleziny, bolest hlavy, kloub, sval, znty cv, erven teky na ki a pod nehty, krvav podlitiny,
krev v moi) nedostatek vitaminu C (nava, krvcen dsn, zpach z st, otoky, modiny, podlitiny, padn zub, vlas, bolest kloub, podrdnost, patn hojen ran, hemoroidy, keov ly, znt cv) nkte odbornci vid pinu i v pekyselen organizmu
Pznaky Znty cv (vaskulitidy) doprovz nava, zven teplota, nechutenstv, bolest kloub, erven teky na ki, pod nehty jsou tmav pruhy pod nehtem, na konetinch se mohou objevit krvav podlitiny (otoky nohou), bolest nohou, krev v moi, znt ledvin. Objevit se mohou
palikovit prsty. Lba Modern medicna vol lky na tlum zntliv reakce (imunosupresiva). Komplikace zntu cv aneuryzma (obtn rozpoznn,
pulzace tepny, bolest na hrudi, nedostatek dechu) brcov ved (zarudnut, ztenovnm pokoky, otoky, hnisn, zapchn loiska) retinopatie, pokozen stnice (zhoren ostrosti zraku, ediv a ern skvrny v naem vidn)
Poddruhy nemoci Temporln arteritida, Takayasuova nemoc, Polyarteritis nodosa, Kawasakiova nemoc, alergick hypersenzitivn vaskulitida, Wegenerova granulomatza, Thrombangiitis obliterans.
Temporln arteritida Temporln arteritida je t nazvna obrovsko-bunn, kraniln arteritida, i znt spnkov tepny. Jde o segmentrn (sten) granulomatzn (ohranien s pevahou aktivovanch makrofg) znt vtch a stednch tepen, zejmna je postiena tepna v oblasti spnk (a. temporalis superficialis). Jednodue eeno: Jde o znt, pi nm z blch krvinek imunitnho
systmu pevauj aktivovan makrofgy (maj za kol pohltit podezel buky v tle), dle jsou ptomny lymfocyty a plazmatick buky (popis tchto bunk viz Imunita). Prun tepna (jej sek) se mn v nepizpsobivou vazivovou hadiku se sniujcm se prsvitem, a se sama produkc vaziva ucpe. Tento typ zntu je chronick (dlouhodob) a postihuje pouze st nebo sti tepny. Tepnu, kter je nejastji postiena meme vidt na spncch, zrove mohou bt postieny i tepny o, co me vst k nhlmu a
nevratnmu oslepnut na dan oko. Pznaky klinick obraz Tepna se na dan stran hlavy v oblasti spnku npadn vln, je tuh a citliv na pohmat. Ke nad n me otkat. Bolesti hlavy a oblieje. Onemocnn je neastj u osob starch 50-ti let, astji u en. K lb jsou vyuvny kortikosteroidy. Etiologie (nauka o pin nemoci): Pina onemocnn je zatm neznm.
Takayasuova nemoc Jin nzev: Bezpulzov nemoc, beztepov nemoc, okluzn tromboaortopatie, syndrom aortlnho oblouku. Jde o segmentrn (sten) granulomatzn (ohranien s pevahou aktivovanch makrofg) znt vtch a stednch tepen. Jednodue eeno: Znt postihujc pedevm aortu, z n
odstupujc tepny, plicn artrii i koronrn (srdce vyivujc) tepny. Prun tepna (jej sek) tvrdne a zuuje svj prsvit. Pznaky klinick obraz Nedostaten krevn zsoben konetin (na konetinch je tko nahmatateln pulz). Dle me jt o pote zrakov a neurologick (poruchy mozku, mchy, i nerv). Onemocnn je neastj u en starch 40-ti let. Etiologie (nauka o pin nemoci): Pina onemocnn je
zatm neznm. Polyarteritis nodosa Jin nzev: PAN Akutn recidivujc znt psobc nekrzu cvy. Dochz k trombotickm uzvrm (viz trombza) a aneuryzmatickm vyklenutm stny (viz aneuryzma). Jednodue eeno: Polyarteritis nodosa je
systmov znt malch a stednch tepen. Nejastji jsou postihovny tepny srdce, ledvin, jater a GIT (gastrointestinlnho trvcho traktu). Pznaky klinick obraz Opakujc se horenat stavy. Onemocnn me postihnout vce orgn. Nejproblematitj je pokozen ledvin. Pro prokzn onemocnn je teba bioptick vyeten. Onemocnn postihuje cel vkov spektrum.
Kawasakiova nemoc Jin nzev: leukocytoklastick vaskulitida Jde o systmov postien malch cv kapilr, venul, arteriol. Znt je nejastji v ki, ale meme se s nm setkat i ve vnitnch orgnech. Dochz k nekrze cvnch stn s infiltrac neutrofily.
Jednodue eeno: Ve stnch cv se hromad sloky imunitnho systmu, co nastartuje imunitn reakci (vyluovn enzym, kter dovedou niit okoln buky) a to m za nsledek pokozen cvy i okolnch tkn. Pznaky klinick obraz erven tekovit loiska na ki.
Wegenerova granulomatza Onemocnn je pravdpodobn zpsobeno pecitlivlou rekc tla na infekci i alergen vnesen dchacm systmem. V dchacm systmu (nos, hrtan, ucho, dutiny, i plce) je nekrotizujc znt. T nalzme granulomatzn (ohranien s pevahou aktivovanch makrofg) znt malch a stednch
cv (tepen i il). Dle se mohu objevit pote podobn srpkovit anmii. Etiologie (nauka o pin nemoci): Pina onemocnn je zatm neznm Thrombangiitis obliterans Jin nzev: Buergerova nemoc Znt stednch a malch cv (tepen i il) pevn
dolnch, ale vjimen hornch konetin. Dochz k zntu tepny, kter se i do okol a napad pilehlou lu i nervy. Onemocnn me konit amputac konetiny. Onemocnn postihuje pedevm tk kuky (ltky z cigaretovho koue pokozuj endotel cv a v vahu pichz i protiltkov odpov imunitnho systmu)
Chronick iln nedostatenost podkladem vzniku je vzestup tlaku nsledkem chlopenn inkompetence, refluxu, obstrukce nejvnj formy nachzme u posttrombotickho syndromu, mrnj vznikaj nsledkem varix v 80 % je dsledkem hlubok iln trombosy (jako tzv. postflebitick syndrom),
ve zbylch 20 % se uplatuj primrn varixy, agenese chlopn a vrozen AV zkraty dva hlavn faktory vzniku selhn svalov pumpy a chlopenn insuficience me bt ve form kompenzovan svalov pumpa je schopna se vypodat s objemovm petenm nebo dekompenzovan kon zmny svalov pumpa u to nezvld, vznik iln hypertenze
Klinick obraz Klinick obraz klasick projev trval otok, kter nereaguje na polohu vlee kon hyperpigmentace, podkon fibrza a ulcerace tlak a tha v konetinch, non kee
tzv. corona phlebectatica dilatovan rud a modr ilky pi vnitnm kotnku nejt stdium nedostatenosti ulcus crurum Terapie konzervativn u posttrombotickho syndromu warfarin k
zabrnn recidivy trombzy zmna ivotnho stylu (cvien, redukce hmotnosti, pravideln stolice) komprese, venotonika chirurgick odstrann varikznch il, peruen perfortor Palmeho rekonstrukce pi uzvru zevn nebo spolen pnevn ly se na v. femoralis na
postien stran naije zken v. saphena magna z druh strany Kon zmny Kon zmny se dl do 3 stup: 1. stupe corona phlebectatica paraplantaris, perimaleolrn edmy; 2. stupe otok DK, kon zmny
(hyperpigmentace, dermatitis varicosa, hypodermatitis, dermatosklerza); 3. stupe ulcus cruris venosum. TH ulcus cruris Lba mus bt komplexn. chze s kompres (u imobilnch pacient intermitentn pneumatick komprese)
zevn lba obklady s chloraminem, kryt okol ved obklady se zinkovou pastou, gentianovou violet, enzymatick ppravky (kolagenasa) do vyitnch ved aplikujeme granulan (AgNO3) a poslze epithelisan prostedky (borov vaselina) chirurgick lba podvaz insuficientnho perfortoru, exstirpace masivnch
varix excise kalosnch okraj ved transplantace konch tp farmakoterapie pentoxyfilin
